Vyhledávání


Kontakt

Komorní studio Áčko

E-mail: lakomec@seznam.cz

Taneční Hodina

Taneční Hodina

Soubor uvede hru Astrid Saalbachové Taneční hodina. „O co jde? Jak už název napovídá o taneční hodinu,“ říká se režisérka představení Anna Balatová a dodává: „Hra je sondou do citlivé a zraněné ženské duše. Hlavní osu příběhu tvoří ženy, které utíkají ze stereotypu všedního života do taneční školy. Když děti a muži spí, ženy tam tančí.“ Jejich snem je stát se umírajícími labutěmi, hlavně ale chtějí díky baletu zapomenout na sebe, na svoje problémy, na svoje životy. Příliš se jim to však nedaří – vždycky tančí jen samy sebe.

Astrid Saalbachová, vzděláním a původním povoláním herečka, patří mezi úspěšné současné dánské dramatičky a bývá označována za jednu z nejvýraznějších dramatických osobností své generace. Její tvorbou se prolínají témata strachu z neznámého a obav ze změn, témata mezilidských vztahů, osamělosti a izolace, ale také strach ze ztráty lásky a blízkých. V rozhovoru pro Divadelní noviny v roce 2008 Astrid Saalbachová uvedla: „Ženské hrdinky (já jiné skoro nemám) se mění zároveň s tím, jak já sama stárnu. V Taneční hodině je zřejmé, že můj přístup je dívčí, odpovídá mým tehdejším zkušenostem a zážitkům. Léty jsou i moje ženské postavy radikálnější.“ Taneční hodina (Dansetimen) měla v Dánsku premiéru v roce 1986 a již v následujícím roce byla přeložena do češtiny. Pod názvem Baletky mělo tuto hru v letech 2003 – 2009 na repertoáru brněnské Divadlo Husa na provázku.

Jde o kus pro ÁČKO netradiční – jedná s totiž o hru s téměř výhradně dámským obsazením. Jedinou výjimku představuje František Paluš ml. ve světácké roli „playbackového“ pianisty. V hlavní roli se představí dlouholetá členka souboru Helena Fialová. Příležitost kromě dalších hereček ÁČKA dostanou také nové členky hereckého ansámblu – například elévka Daniela Richterová nebo posily souboru Eva Jelínková a Dana Dvořáková.
Cesta k nastudování Taneční hodiny nebyla přímočará. „Dva roky jsem tuto hru i přes doporučení, vždycky jsme hledala titul, kde by se uplatnila jak mužská, tak ženská část souboru,“ vysvětluje principálka ÁČKA, „ovšem letos jsem v komedii Antonína Procházky zaměstnala podstatnou část pánského osazenstva a mohla jsem si dovolit připravit ‚dámské‘ představení.“

Nedílnou součástí hry je balet, na jeho nastudování ÁČKO spolupracovalo s učitelkou tance Vendulou Trávníčkovou. „Jde o klasický tanec a protože Helena Fialová s ním má z minulosti zkušenosti, o obsazení hlavní role bylo rozhodnuto. Předpoklady se naplnily, představitelka hlavní role tyto náročné prvky perfektně nazkoušela, my ostatní se o tanec ‚pokoušíme‘,“ usmívá se režisérka. Inscenaci doprovodí klasická hudba převážně v klavírním podání.
A jak se režisérce zkoušelo v dámském obsazení? „Byla to fantastická zkušenost, herečky jsou obvykle spolehlivější a chodívají na zkoušky lépe připravené než jejich mužští kolegové. To s potvrdilo i v tomto případě, dokonce se scházely i mimo pravidelné zkoušky. Neprojevila se ani žádná vzájemná řevnivost, vše fungovalo perfektně,“ pochvaluje si Anna Balatová a uzavírá: „Potvrdilo se mi, že ÁČKO se dokáže věnovat širokému spektru žánrů – od klasického dramatu přes scénický tanec, zpěv, až po komediální činohru.“

Josef Brabec